SWIFT

BIC kódy bank (SWIFT)

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci) slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. V rámci SWIFTu má každá zúčastněná banka svůj jedinečný kód (BIC), kterým se identifikuje.

BIC kódy bank v ČR

Jak přijmout zahraniční platbu v bankách a záložnách bez vlastního BIC

U poboček bank a záložen, které nemají vlastní nebo aktivní BIC kód můžete platbu ze zahraničí můžete přijmout třemi způsoby:

1. Zahraniční platba bude v CZK – odesílatel platí vysoké poplatky.
2. Zahraniční platba bude provedena jako nestandardní platba – neplatí zde regulace EU na poplatky a odesílatel platí vysoké poplatky.
3. Zahraniční platba bude směrována přes BIC ČSOB – do banky/záložny přijdou peníze prostřednictvím ČSOB. ČSOB provede konverzi podle svého kurzovního lístku a zároveň si může automaticky strhnout provizi podle svého sazebníku (min. 150 Kč).

Příklad správného zadání údajů pro příjem jakékoli zahraniční platby do banky/záložny bez BIC (postup č. 3)

Účet č. 2667001/0000

IBAN: CZ83 0000 000­0 0000 0266 7­001

BIC: CEKOCZPPXXX

Seznam bank a družstevních záložen podporujících platby SEPA

Platbu do zahraničí v EUR můžete poslat a přijmout bez dodatečných poplatků i mimo eurozónu. Je však nutné, aby vaše banka i banka příjemce byla tzv. SEPA kompatibilní. Seznam bank podporující platby SEPA najdete na webu Evropské centrální banky.

Zjistěte si svůj IBAN

Výpočet IBAN k českému účtu

Výpočet IBAN k jakémukoli evropskému účtu (německy)

Kontrola IBAN k jakémukoli evropskému účtu

Co znamená BIC kód a z čeho se skládá?

Kód banky ve formátu BIC (zpravidla se uvádí „BIC/SWIFT") má standardizovaná pravidla.

Uvádí se buď v osmimístném, nebo jedenáctimístném tvaru. Jako příklad si uvedeme kód Fio banky, který je FIOBCZPPXXX:

1. – 4. místo je písmenný kód banky (pro SWIFT tedy „FIOB“)
5. a 6. místo je kód země, kde banka sídlí (tedy Česká republika, „CZ“)
7. místo je kód města, kde banka sídlí (tedy Praha, „P“)
8. místo je status BIC kódu (tedy „P“, přičemž hodnoty A-Z značí aktivní možnost posílání swiftových zpráv a také plateb přes korespondenční banky)
9.- 11. místo je určené pro kód pobočky banky. (Tím se rozumí pobočka jako samostatný účastník, nikoliv kamenné pobočky v jednotlivých městech; používají ho především velké banky ve velkých zemích jako Německo podle členění na spolkové země apod. Pokud má banka jen jednu pobočku, doplní se tři poslední místa kódem „XXX“, který se pak zpravidla ve sdělení BIC vynechává; např. ČSOB má pouze jediný BIC „CEKOCZPPXXX“ pro celou ČR, obvykle se ale setkáte s krátkým tvarem „CEKOCZPP“. Při zadávání pokynu k europlatbě je třeba zadat vždy jedenáctimístný BIC. Tyto kódy poboček v Česku používá např. Oberbank)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vznik

Na sklonku šedesátých let začal výrazný nárůst mezinárodních bankovních operací převyšovat možnosti klasického ručního zpracování i možnosti tehdejších telekomunikačních prostředků. V této době banky komunikovaly převážně prostřednictvím dálnopisu (telex), který neposkytoval dostatečnou bezpečnost a nenabízel prostor pro efektivní automatizaci. Náklady se prudce zvyšovaly, což nutilo jednotlivé banky automatizovat a budovat vlastní zúčtovací systémy. Používání různých systémů a odlišných postupů jednotlivých bank v platebním styku vedlo velmi často k nedorozumění a ve svém důsledku komplikovalo zpracování plateb. Skupina významných bank navrhla proto řešení založené na dvou klíčových požadavcích – společném jazyku a společném telekomunikačním systému mezi bankami.

V květnu roku 1973 skupina 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky založila nevýdělečnou organizaci typu družstva, plně vlastněnou členskými bankami s hlavním sídlem v Bruselu. Tato společnost měla za úkol sjednotit a standardizovat mezibankovní komunikaci a umožnit přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi s důrazem na bezpečnost a spolehlivost. Návrh a vývoj jednotného systému, postupů, řešení technických, komerčních a právních otázek trvaly další čtyři roky.

V roce 1977 byl systém SWIFT uveden do provozu, všechny jeho zakládající země „živě“ napojeny a počet členských bank vzrostl na 586. První standardizovaná finanční zpráva byla poslána swiftovou sítí v květnu 1977 princem Albertem, v současné době králem Belgie. V té době již skupinu tvořilo 518 komerčních bank z 22 zemí. V prvním roce provozu sítě bylo odesláno celkem 3,4 mil. swiftových zpráv. Původně plánovaný objem 300 tis. zpráv za den byl v následujících letech výrazně překonán. Rozšiřování okruhu členských bank bylo doprovázeno zvyšováním objemu přenesených zpráv. K dnešnímu dni výhod systému SWIFT využívá přes 9 tisíc peněžních institucí a dalších 700 korporátních klientů, objem přenesených zpráv za den se blíží k 17 milionům a průměrný čas doručení zprávy je méně než 20 sekund.

Účel

V současné době používají banky k přenosu dat i informací převážně jen SWIFT. Dálnopisové zprávy tvoří nepatrnou část zasílaných zpráv. Dálnopisové spojení využívají hlavně méně významné banky a finanční instituce, které zpracovávají malé množství platebních operací, pro něž by bylo napojení na swiftovou síť příliš nákladné vzhledem k malému rozsahu využití. V řadě zemí byl dokonce dálnopis už zrušen, v ČR se tak stalo v r. 2008.

Zapojení do SWIFTu získávají banky mnoho výhod, zejména:

• rychlou komunikaci s ostatními bankami nebo finančními institucemi po celém světě,
• zvýšení produktivity zpracování informací (vše je automatizováno),
• snížení nákladů na přenos informací např. oproti dálnopisné zprávě
• zvýšení bezpečnosti při přenosu informací

Síť

Swiftová síť je složena ze dvou operačních středisek. Jedno je v Evropě (Leiden) a druhé v USA (New York). Střediska jsou mezi sebou vzájemně propojena a slouží k ukládání dat druhému středisku. Přenos dat a informací realizovaný prostřednictvím SWIFTu se provádí prostřednictvím tzv. swiftových zpráv, které jsou charakterizovány vysokým stupněm standardizace formy i obsahu a stejným jazykem – angličtinou. Každá swiftová zpráva se vždy označuje písmeny MT a třemi numerickými znaky – MT xyz, kde x je kategoriezprávy; y je skupina zprávy; z je typ zprávy. Paralelně byla vyvinuta nová sada finančních zpráv ve formátu XML, jejich používání je však dobrovolné.

Rozhraní SWIFT

Pro připojení do sítě SWIFT slouží rozhraní SWIFT (aplikace umožňující komunikaci dle standardů podporovaných v síti SWIFT).

• SWIFTNet Link (SNL) - infrastrukturní komunikační rozhraní (hlavní komponentou je Tuxedo)
• SWIFTAlliance Access (SAA)- serverová aplikace zajišťující přenos, zpracování a distribuci swiftových zpráv
• SWIFTAlliance Entry (SAE) - jednouživatelská aplikace zajišťující přenos a zpracování swiftových zpráv (na PC)
• SWIFTAlliance Workstation (SAW) - tlustý klient SAA
• SWIFTAlliance Gateway (SAG) - komunikační koncentrátor
• SWIFTAlliance Starter Set (SAS) - light verze SAG
• SWIFTAlliance Webstation (SAB) - GUI SAG
• SWIFTAlliance Messenger (SAM) - Java aplikační server zprostředkující přístup do SAA z tenkého klienta
• SWIFTAlliance Lite (SAL) - odlehčená verze pro korporáty

Druhy zpráv

Swiftové zprávy se člení do deseti kategorií:

• 0 - Systémové zprávy (System Messages)
• 1 - Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers, Cheques)
• 2 - Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers)
• 3 - Konverze a operace na peněžních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives)
• 4 - Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters)
• 5 - Operace s cennými papíry (Securities)
• 6 - Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications)
• 7 - Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary Credits, Guarantees)
• 8 - Cestovní šeky (Travellers Cheques)
• 9 - Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, žádosti a statusy (Cash Management, Customer status)

v každé kategorii kromě 0 je pak poslední skupina zpráv společná:

• n9x - Společná skupina zpráv (Common Group Messages)

Swiftová adresa - BIC

Swiftová adresa dané banky BIC (Bank Identifier Code = bankovní identifikační kód) je osmi nebo jedenáctimístný údaj, který se skládá z následujících znaků:

• kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.)
• kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němž je úmístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uživatele (používá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.);
• kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němž je umístěno sídlo uživatele (např. PP - Praha, SG – Singapur atd.)
• příp. kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků.

Swiftové adresy jsou popsány normou ISO 9362 a jsou publikovány v adresáři BIC Directory a to v tištěné nebo v elektronické podobě. Lze je též nalézt na webových stránkách SWIFTu.